O projektu
Počátek tohoto fotografického projektu spadá do období první světové války, přesně do roku 1915, kdy nadšený fotoamatér a rodák z pohraniční obce Lipová (tehdy Spansdorf) Franz Josef Umlauft s pomocí svého přítele ústeckého katechety Rudolfa Jenatschkeho fotograficky zmapoval svou rodnou obec. F.J. Umlauft (nar. 1883) vystudoval na Karlově univerzitě němčinu, latinu a řečtinu, působil na několika německých gymnáziích a roku 1913 se stal řádným profesorem na německém gymnáziu v Ústí nad Labem. V roce 1920 převzal ústecký městský archiv a od roku 1922 mu byla svěřena i funkce okresního konzervátora Státního památkového úřadu.
Jeho fotografické mapování Lipové jistě souvisí s tím, že už krátce po svých studiích začal sbírat podklady k dějinám této obce a jejímu rodopisu. Tuto práci bohužel nikdy nedokončil a jeho bohaté poznámky, stejně jako kontaktní fotografie uspořádané do malého alba "Bilder aus meinem Heimatdorf", jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem.
Album "Bilder aus meinem Heimatdorf" je sestaveno ze 77 snímků, na kterých jsou zachyceny všechny tehdejší domy v Lipové i se svými obyvateli a řada širších záběrů na vesnici. Snímky jsou pečlivě komponovány a poskytují ucelený a hlavně ojedinělý pohled na malou a celkem nevýznamnou obec.
Další “vrstva” fotografování vznikala v letech 2010-2011. Autorem snímků z tohoto období už je pouze Jan Vaca. U každého místa byly zaznamenávány zároveň údaje o GPS, které by měly v budoucnu sloužit pro další fotografování. Snímky byly pořízeny na digitální fotoaparát Canon D40.Od března 2005, přesně po devadesáti letech, začala do Lipové dojíždět skupina fotografů ve složení Martina Novozámská, Jan Vaca a Jaroslav Vraj s jasným cílem: navázat na toto album, najít přesné místo, ze kterého v roce 1915 F.J. Umlauft s R. Jenatschem pořídili své snímky a vyfotografovat současný stav. Při fotografování byl použit fotoaparát Sinar s výměnnou kazetou na svitkový film.
Význam projektu
Víme, že použitý princip komparace není nijak objevný, snad nejkrásnějším příkladem je rozsáhlá publikace Letem českým světem, přesto se ale domníváme, že v případě Lipové se jedná ještě o něco jiného - a to ze dvou důvodů. Málokterá obec se může pochlubit takto ucelenou a podrobnou fotodokumentací vytvořenou během krátkého časového období. Je to obrazová sonda do poměrně typické malé pohraniční vesničky, vidíme všechna její stavení, kostel se zvoničkou a hřbitovem, honosnou kampeličku, starou i novou školu, hostinec, kovárnu a další domy, často včetně hospodářských budov.
Vidíme i obyvatele této vesničky, někdy slavnostně ustrojené, jindy s pracovním nářadím v rukou. Jenže jsme v pohraničí a o pár desítek let později tady doslova nezůstane kámen na kameni. To je druhý důvod, proč považujeme tento projekt za důležitý. Lipová se tak stává zástupcem desítek a stovek jiných pohraničních obcí, které postihl stejný osud. Osud Sudet. Jejich současný stav vidíme ve druhé části našeho projektu. Opravený kostel sice stále stojí uprostřed vesnice, ale zvonička a hřbitov schází. Jen dva náhrobky nalepené na stěně kostela zůstaly ušetřeny. Nenajdeme už ani hostinec, ani kovárnu a řadu dalších domů, jejichž místo většinou zůstalo prázdné.
Právě tato prázdná místa, pokud pojedete do Lipové, vám budou připadat nepřirozená. Jako jizvy, jako bílá místa v našich dějinách, o kterých se donedávna příliš nemluvilo. Ale abychom nekřivdili, několik opravených a udržovaných stavení nám dává naději, že si "nově" příchozí postupně nacházejí vztah k místu, kde žijí i ke svému majetku. I tato naděje je snad z našeho projektu patrná.
“Vrstva” fotografií z let 2010-2011 pak dokazuje, jak se může konkrétní vesnice proměnit i za tak malé období jako je pět let. I proto se počítá s dalším fotografováním v pětiletých etapách. Výsledkem poměrně pracné a zdlouhavé metody by měl být plastický obraz vývoje jedné malé vesnice.
Fakta o obci
Obec, ležící 12 km severovýchodně od Ústí nad Labem, byla založena patrně johanity na počátku 13. století. První listinná zmínka pochází z roku 1352, kdy byla na několik dalších století připojena k panství Vartenberků na Blansku a poté od roku 1759 byla součástí panství březnicko-všebořického.
Po roce 1945 se správní statut Lipové často měnil, byla osadou obce Slavošov, samostatnou obcí, částí obce Povrly a od roku 1980 je částí obce Chuderov. Dominantou obce je kostel sv. Martina, původně gotická stavba doložená již k roku 1352 a ke konci 17. století barokně přestavěná. Při kostele stával hřbitov se zvonicí, které padly za oběť při přestavbě obce a budování vodovodního řadu.
Obec bývala převážně německá, podle sčítání obyvatel v roce 1890 žilo v Lipové 178 osob německé národnosti. Těsně po 2. světové válce, kdy museli všichni Němci odejít, byla Lipová nově osídlena lidmi přicházejícími především z Kolínska. Další vlna stěhování do obce proběhla na přelomu 70.a 80. let 20. století, kdy byl rozšiřován Státní statek a pro jeho zaměstnance byly v obci dokonce zbudovány dva bytové domy a řada okálů.
V současné době žije v Lipové 150 stálých obyvatel, z nichž převážná většina dojíždí za prací do Ústí nad Labem. Státní statek byl na počátku 90. let zrušen, z několika málo podnikatelských plánů se žádný dlouhodobě neuchytil a tak v obci nadále zůstávají jen dvě malé prodejny potravin a hospoda.
Faktografické údaje převzaty z Úplného místopisného slovníku království českého (Praha 1895) a z knihy Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny (Praha 1949)